Jdi na obsah Jdi na menu
 


KALENDÁRIUM

SVÁTKY - ZVYKY - TRADICE

/bude doplňováno/

 

LEDEN

1.1. - NOVÝ ROK - svátek začátku nového roku. Podle celosvětově nejrozšířenějšího gregoriánského kalendáře připadá na 1. ledna. V noci z 31. prosince na 1. ledna svět slaví konec roku a tak i začátek nového –Silvestrovské oslavy. Před Novým rokem si jednotlivci, rodiny i firmy posílají blahopřejné novoročenky, s hezkým či vtipným obrázkem a s přáním zdraví a štěstí v nadcházejícím roce. Nový rok je v ČR, ale i v dalších zemích světa státní svátek.

svatek-1.1.leden-novy-rok1.jpg

 

 

 

 

 

6.1. - TŘI KRÁLOVÉ - Mudrci z Východu, tradičně označovaní jako Tři králové, jsou postavy z Matoušova evangelia, které navštívily Ježíše krátce po jeho narození v Betlémě a přinesly mu dary, zlatokadidlo a myrhu. Až později přinesla tradice jejich jména, nejčastěji KašparMelichar a Baltazar, v Novém zákoně se tyto údaje nevyskytují.

tri-kralove.jpg

 

 

 

 

ÚNOR

2.2. - HROMNICE - V lidovém křesťanství se Hromnice staly důležitou oslavou přicházejícího jara. Svátek byl také spojen s ochranou před ohněm, bouří a bleskem, jak napovídá jeho název. Nejznámějším příkladem této víry je svěcení svící, takzvaných hromniček, prováděné v tento den, které se během bouře dávaly do oken, aby ochránily domácnost. K Hromnicím se v českém prostředí váže nejvíce pranostik, nejznámější pranostikou je "Na Hromnice o hodinu více". Na Hromnice se tradičně sklízel betlém a někde také vánoční stromek.

hromnice_p15.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

BŘEZEN

8.3. - MEZINÁRODNÍ DEN ŽEN - Mezinárodní den žen, který většina z nás zná pod zkratkou MDŽ vznikl díky stávce švadlen roku 1908. Právě švadleny z New Yorku stávkovali za zlepšení životních podmínek. Cílem tohoto boje bylo získání volebního práva pro ženy, následoval boj za rovnoprávnost a spravedlnost a samozřejmě mír. V průběhu dějin se oslavy měnily, v živé paměti máme například socialistickou propagandu a nezapomenutelné karafiáty, ručníky, chlebíčky apod.. Tento den protestují např. feministky dodnes. V mnoha rodinách v ČR se MDŽ slaví do dnešní doby, přestože od roku 1990 není MDŽ oficiálním svátkem.

ruze.jpg

 

 

 

 

 

 

 

28.3. - DEN UČITELŮ - Celosvětově se slaví den učitelů až 5. října, ale v České republice připadá tento den právě na 28. března, kdy si připomínáme výročí narození Jana Ámose Komenského (28.3.1592). Součástí oslav je i každoroční předávání cen a vyhlašování výsledků ankety Zlatý Ámos pro nejlepší učitele.

jan-amos-k.jpg

 

 

 

 

 

 

 

DUBEN

Pohyblivý svátek - VELIKONOCE - svátky jara, které oslavují probouzení přírody, její plodnost, naději a lásku.Každý rok připadnou velikonoce na jiné datum, na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pondělí velikonoční může připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26. dubna.

Poslední týden dlouhého postního období připomíná utrpení Ježíše Krista a každý den má své pojmenování - Pašijový týden:

Modré pondělí – v kostelech se vyvěšovaly modré látky

Šedivé úterý – hospodyňky vymetaly pavučiny a uklízely

Škaredá (černá ) středa – vymetaly se komíny a kdo se mračil, tak mu to zůstalo každou středu v roce, v tento den zradil Jidáš Ježíše.

Zelený čtvrtek – v tento den by se měla jíst zelená jídla (špenát, kopřivy, řeřicha apod.), aby byl člověk zdravý, zvony „odlétají do Říma“ a vesnicemi obcházejí až do soboty „klapači“, chlapci s řehtačkami a klapači.

Velký pátek – je dnem smutku, protože Ježíš byl vyslýchán, odsouzen a ukřižován. V některých městech se hrají pašijové hry. Podle starobylých pověr se v těchto dnech otvírala země s poklady, nesmělo se orat a kopat na poli, nepralo se prádlo.

Bílá sobota – den, kdy byl Ježíš ukládán do hrobu. Doma se bílilo, vařily a pekly se obřadní pokrmy, pekly se mazance a beránci, muži a chlapci pletli pomlázky, zdobila se vajíčka.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) je největším svátkem celého liturgického roku. Jedly se pokrmy posvěcené v kostele a každý, kdo do domácnosti přišel, musel být takovým jídlem obdarován.

Velikonoční (Červené) pondělí je dnes nejoblíbenějším dnem hlavně mužů. V tento den se mělo darovat červené vejce a dívka měla být vyšlehána, aby byla celý rok zdravá.

pomlazka.jpg

 

 

 

 

KVĚTEN

1.5. - SVÁTEK PRÁCE - V připomínku vypuknutí stávky amerických dělníků. V ČR se svátek slaví od roku 1890.

v87048_1.jpg  1753240-img-polibek-kveten.jpg

8.5. - SVÁTEK PRÁCE - Na 8. května připadá jedna z hlavních událostí historie nejen ČR ale i Evropy. Právě na 8. května roku 1945 připadá ukončení 2. světové války. Stalo se tak díky kapitulaci Německa. Pokud se podíváme do dějin tehdejšího Československa, tak 5. května vypuklo na základě celoevropských událostí pražské povstání. O 3 dny později - 8. května byla podepsáno příměří a ústup jednotek Wermachtu z našeho území. Za období socialismu jsme tento den slavili až 9. května, kdy byla osvobozena Praha Rudou armádou, ale v porevolučních dějinách naší země, se tyto oslavy přesunuly zpět na datum 8. května, neboť dnes již víme že část naší země osvobodili Američané.

-1119.jpg

 

 

 

 

 

10.5. - DEN MATEK - Den matek je velmi krásný svátek, který je rozšířen po celém světě. Oficiálně připadá den matek na druhou květnou něděli. V ČR je tento svátek ustanoven na 8. května, a začal se slavit roku 1923 a to díky propagátorce Alici Masarykové. Po druhé světové válce byl komunistickou garniturou trochu zneužit, právě k propagandistickým oslavám a byl přejemenován na MDŽ - Mezinárodní den žen. Po roce 1989 se opět začal slavit Den matek i veřejně. Typickým dárkem ke Dni matek jsou květiny a drobné dárky, které matky často dostávájí hlavně od svých dětí.

obsah76_2.jpg

ČERVEN

1.6. - DEN DĚTÍ -  Mezinárodní den dětí (MDD) se poprvé slavil ve více zemí až roku 1950. MDD je dnem kdy se po celém světě pro děti konají různé zábavné akce, hry nebo sportovní turnaje. Je třeba upozornit na práva a potřeby dětí, se kterými je v dnešní době často jednáno jako s dospělými. Jedním ze smyslů Mezinárodního dne dětí je, že rodina by měla být pohromadě a věnovat se sama sobě, přece všichni známe přísloví - kdo si hraje - nezlobí.

den-deti-2013.jpg

ČERVENEC

5.7. - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Spolupatroni Evropy - Cyril a Mětoděj (Konstantin a Metoděj) přišli ze Soluně na Velkou Moravu v 9. století. Příchod těchto věrozvěstů na naše tehdejší území je označován z pohledu dějin jako příchod křesťanství a vzdělanosti do českých zemí. Tito Slovanští věrozvěstové vytvořili písmo - hlaholici a prosadili staroslověnštinu jako oficiální jazyk - v té době jako jazyk bohoslužebný.

SRPEN

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

31.10. - HALLOWEEN je původem keltský svátek Samhain, kterým se slavil konec starého a začátek nového roku. Pořádá se oslava spojená s vydlabáváním dýní, lampionovým průvodem, maškarním bálem, čaroději, duchy, příšerami či kostlivci. 

halloween.jpg

 

 

 

 

LISTOPAD

1.11. SLAVNOST VŠECH SVATÝCH je křesťanský svátek, který připomíná všechny svaté.

2.11. DUŠIČKY - vzpomínka na zemřelé. Je zvykem během tohoto dne nebo tohoto období navštívit hřbitov a rodinný hrob a na něm rozsvítit svíčku či položit živé květiny.

konec listopadu začíná ADVENT -  období čtyř neděl před vánočními svátky. Pro křesťany je to doba radostného očekávání příchodu Spasitele. Dříve to byla doba postní, kdy byly zakázány veškeré zábavy, tanec a zpěv. Advent je také dobou zklidnění. Odpovídalo to životnímu stylu našich předků, jejichž přirozeným rytmem byla intenzivní práce  v době od jara do podzimu, kdy bylo nutné zvládnout veškeré zemědělské práce, a odpočinek v zimě, kdy se vykonávaly domácí práce jako draní peří, šití, pletení, předení, tkaní, apod. Advent začíná PRVNÍ NEDĚLI ADVENTNÍ, tedy neděli mezi 27. listopadem a 3.prosincem. Tradičním symbolem adventu je od 19. století adventní věnec, který má v různých oblastech různou podobu, v naší republice (a v katolických zemích) nejčastěji se čtyřmi svíčkami,  z nichž tři mají mít barvu fialovou (modrou) a jedna růžovou. Dnes barvy svíček často volíme dle barvy interiéru či aktuálním barvám vánoc, které jsme zvolili pro tento rok.

Dříve byly věnce zavěšovány na stuhách, v poslední době jsou především kladeny na stůl. Zapalování stále většího počtu svící vyjadřuje stupňující se očekávání a radost. Co znamená zapalování svíček u křesťanů:

  1. Na první adventní neděli zapalujeme první fialovou svíčku, tzv. svíci proroků. Tato svíčka je památkou na proroky, kteří předpověděli narození Ježíše Krista.
  2. Na druhou adventní neděli zapalujeme druhou fialovou svíčku, tzv. betlémskou, která reprezentuje lásku a představuje Ježíškovy jesličky.
  3. Na třetí adventní neděli zapalujeme růžovou svíci, tzv. pastýřskou, která vyjadřuje radost z toho, že postní období je téměř u konce a adventní období získává slavnostnější ráz.
  4. Na čtvrtou adventní neděli zapalujeme poslední fialovou svíčku, tzv. andělskou, která představuje mír a pokoj. Čtvrtá adventní neděle může připadnout na Štědrý den.

V současnosti se jednotlivé adventní neděle označují také jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá.

S adventním obdobím je spojena celá řada lidových i moderních tradic. Kromě věnců, je to trhání barborek, zdobení domovů jmelím, zpíváním koled, příchodem Mikuláše, výroby betlémů či pečení vánočního cukroví.

venec.jpg

 

 

 

 

PROSINEC

4.12. - ŘEZÁNÍ BARBOREK.  Na sv. Barborku se řežou větvičky jakýchkoli stromů a keřů, které mohou do vánoc rozkvést, nejčastěji třešňových, ale i z jiných ovocných stromů, kaštanu, dřínu apod. "Barborka", která rozkvetla o vánocích, přinášela do domu štěstí a děvčatům na vdávání předpovídala svatbu.

barborky.jpg

 

 

 

 

24.12. - ŠTĚDRÝ DEN.  Se Štědrým dnem je spojeno množství křesťanských zvyků a pověr. Katolický liturgický kalendář dříve předepisoval na tento den přísný půst, takže se přes den buďto vůbec nejedlo, nebo se podával jen velmi sporý oběd. Děttem se říkalo, že když vydrží celý den nejíst, uvidí večer zlaté prasátko.  Přestože dnešní kalendář tento půst již neukládá, v řadě věřících rodin se stále dodržuje. K Štědrému večeru se pojí také řada tradičních obyčejů, pomocí nichž se naši předkové snažili odhadnout průběh nového roku. Mezi tyto zvyklosti patří schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem, klepání střevícem na kurník, barborky, lití olova apod. V katolické církvi večer Štědrého dne představuje již začátek oslavy Narození Páně, které připadá na 25.prosince. 

stedryden.jpg

 

 

 

 

25.12. - 1. SVÁTEK VÁNOČNÍ - BOŽÍ HOD VÁNOČNÍ. První a pro křesťany nejdůležitější vánoční den, kdy se oslavuje narození Ježíše Krista.

25.12..jpg

 

 

 

 

26.12. - 2. SVÁTEK VÁNOČNÍ -ŠTĚPÁN. Druhý svátek vánoční je ve znamení svatého Štěpána, který byl jedním z prvních mučedníků. V České republice je tento svátek nazván 2. svátek vánoční a máme jej spojen se "štěpánskou koledou"...... koleda koleda Štěpáne... Tato tradice se váže do doby, kdy čeledíni a děvečky dostávaly "na odchodnou" zvláštní koláč. Koláč tvořily tři pruhy těsta spletené do kruhu a zdobené ořechy, rozmarýnem a pentlemi.